Rychlé řešení lokálních tukových nadbytků.
Liposukce mívá lepší výsledky u žen než u mužů
Liposukce je obecný název pro invazivní metody odsávání nadbytečného tuku z těla. Obecně řečeno lze jimi dotvarovat, tedy vymodelovat postavu. Žádnou z nich však nelze vyřešit problém obezity, jak se lidé mylně domnívají. Existují ještě metody neinvazivní, kdy nejde o odsávání tukových zásob z těla ven, nýbrž o jejich rozpouštění v organismu a správný název je lipolýza. Ani tady nelze hovořit o řešení obezity.
Tuk odstraňujeme jen z těch partií těla, jejichž vzhled již nelze ovlivnit redukční dietou ani fyzickým cvičením, resp. tyto přirozené postupy nejsou u jinak zdravého člověka účinné. Proto je lidem s velkou nadváhou před zákrokem doporučována výrazná redukce váhy.
Pohlaví je v případě liposukce též faktorem, na který je třeba brát zřetel, protože ovlivňuje efektivitu liposukce. Rozložení a způsob ukládání tuku v těle mužů a žen jsou rozdílné a z mnoha důvodů mívá lepší výsledky modelace postavy u žen. To ale neznamená, že by mužům byla liposukce zapovězena. Jen se na výsledek nedá stoprocentně spoléhat.
Věk není zásadně limitující faktor, pokud si kůže uchovává dostatek elasticity.
Ideálním, nikoliv však výhradním adeptem liposukce, je žena v mladším a středním věku, přivyklá zdravé stravě a pohybu, kterou trápí tukové nadbytky v některých tělesných partiích, jenž ani při pravidelném cvičení a přiměřené životosprávě nedoznaly dostatečný úbytek objemu. K takovým lokalitám, kde dochází k výraznějšímu hromadění tuku, patří hýždě, zevní a vnitřní strany stehen, vnitřní strana kolen, břicho a podbradek. Nicméně platí, že liposukcí se dá vylepšit na těle téměř cokoli - tedy i paže, záda, kolena a lýtka. Zda se během jednoho zákroku odsaje tuk z více oblastí najednou, nebo se po dohodě s klientem přistoupí k postupnému modelování těla ambulantní formou, záleží vždy na rozhodnutí operatéra a jeho znalosti problematiky a zdravotního stavu pacienta.
Liposukce je název pro chirurgický výkon, při němž je redukováno množství podkožního tuku pomocí kanyly a odsávací soupravy, kdy jsou tukové buňky vibrační kanylou mechanicky rozbíjeny a následně odsávány z těla ven.
Ačkoliv patří liposukce k velmi rozšířené a oblíbené metodě modelace těla, stále si zájemci pletou její druhy a nemají jasno v nabídce těchto zákroků. Základním vodítkem by mohlo být rozdělení druhů liposukcí na invazivní, kdy vzniká v těle ranka pro vstup kanyly a následné odsátí zásahem operatéra, a neinvazivní, kdy se nejedná o liposukci, navzdory ustálenému názvu, který laická veřejnost chybně používá, nýbrž o lipolýzu. U ní se tělesná schránka vůbec neporuší a tuk odchází z těla ven postupně, prostřednictvím vylučovacího ústrojí organismu.
Plastická chirurgie používá metody invazivní. Ty všechny pracují v podstatě na stejném principu: tuková tkáň se rozruší a následně odsaje z těla ven. Rozdíl spočívá ve způsobu, jakým se tukové buňky rozbíjejí. Může jít o mechanické uvolnění, tedy klasickou a vibrační liposukci, nebo uvolnění za pomoci ultrazvukových vln či laserových světelných paprsků.
Klasická: Operatér zavede odsávací kanylu do dané tělesné oblasti a mechanicky, pohybem ruky, rozbíjí tukové buňky. Ty jsou zároveň kanylou odváděny ven z těla. Tato forma liposukce je v plastické chirurgii již velmi málo používaná.
Vibrační: Při této metodě liposukce jsou tukové buňky šetrně rozbíjeny za pomoci vibrační kanyly, která sama kmitá, její účinek je rovnoměrně rozložen, a předchází se tak případným nerovnostem, viditelným pod kůží. Ve srovnání s klasickou metodou jsou kanyly tenčí a tedy i vstupní otvory menší. Jedná se, ve srovnání s klasickou metodou, o výrazně šetrnější zákrok, který se velmi často provádí v místním znecitlivění.
Ultrazvuková: Tento druh liposukce se od té klasické vibrační liší principem vlastního zákroku. Ošetření se totiž provádí pomocí hlavice vysílající ultrazvukové vlny. Ty donutí tukovou buňku samovolně prasknout a tukovou výplň vypustit bez mechanického násilí. Takto vylitý obsah buněk je opět kanylou odsáván z těla ven. Souběžně s ultrazvukovou vlnou se šíří i vlna tepelná. Ta stimuluje kůži k aktivnějšímu a silnějšímu smrštění podél nově vytvarované kontury.
Laserem asistovaná liposukce: Jedná se vlastně o vibrační liposukci, prováděnou identickým způsobem, ovšem s jedním cenným benefitem. Tím je účinek laserového paprsku. Tento paprsek rozpustí obsah tukové buňky – tuk zkapalní a následně je odsát. Laserový paprsek dokáže volnou kůži po odsátí opět smrštit do nového, menšího objemu, a zabránit tak nežádoucímu efektu v podobě povoleného a nerovného „kabátku“ modelované partie.
Ještě jedno nebezpečí hrozí při orientaci v liposukčních metodách. Často se klienti dožadují tumescentní metody liposukce, aniž by věděli, oč se jedná. Tady se chybuje asi nejvíce. Nejedná se totiž o metodu, ale pouze o techniku. Touto technikou se pracuje vždy, když se do podkoží napouští tuk uvolňující roztok, tzv. tumescentní roztok, jehož působením se tukové buňky rozvolňují. Tumescentní tak může být liposukce vibrační stejně jako klasická či ambulantní nebo ta v plné narkóze.
Skutečně existují dvě možnosti provedení liposukce: ambulantně v lokální anestezii nebo v plné narkóze. V případě odsávání velkých rozsahů plochy, kde zákrok trvá delší dobu, se upřednostňuje celková anestezie, případně výkon v analgosedaci. V průběhu analgosedace pacient pospává, nevnímá bolest, ale není zaintubován, dýchá sám. Jedná se o velmi komfortní stav, kdy pacient zákrok vlastně „prospí“. Pro pacienta by totiž dlouhá doba odsávání tuku jen při lokálním umrtvení mohla znamenat větší psychickou zátěž a podstatný diskomfort.
Jedná–li se o jednotlivé oblasti, zcela postačí lokální anestezie. Ta má ale své limity a její pro organismus únosná dávka by nemusela účinkovat po dostatečně dlouhou dobu. Obvykle se ambulantně odsávají boky nebo zevní strana stehen či podbradek. Lze ale v závislosti na velikosti ploch kombinovat i zevní stehna s vnitřními, břicho s boky apod.
Kromě již zmiňované obezity má výkon své nepřátele lokální a celkové. Z celkových kontraindikací jde o zdravotní stav pacienta. Tento výkon není vhodný pro ty, kteří trpí závažnou metabolickou chorobou či chorobou srdce a cév nebo jinou interní chorobou. Tady by byl provedený výkon velmi riskantní a ohrožoval by pacienta na životě. Z lokálních kontraindikací jde především o vzhled oblasti, kde se má liposukce provádět. Naprosto stěžejní je charakter kůže. Pokud již není v dobré kondici, tzn. že je příliš volná a ztratila svou elasticitu, liposukční výkon přinese bohužel zhoršení stavu. Věkem ubývá v podkoží kolagenních a elastických vláken a kůže se stává laxní. Další redukce podkožního polštáře pak celý stav jen prohloubí. Rozhodně však existuje možnost jak toto řešit – liposukcí s redukcí kožního nadbytku v jedné či ve dvou dobách. Příkladem může být abdominoplastika (operace břicha) s liposukcí, kdy je tukový polštář redukován a kožní nadbytek, který vzniká, je následně chirurgicky odstraněn.
Při liposukci je sice redukováno množství tukových buněk v podkoží, ale vždy se musí nějaké zachovat. Ty mohou, pokud není dodržován pooperační režim, posléze narůstat do objemu. Tuková buňka dospělého člověka se totiž nedělí (nemnoží), ale pokud je dlouhodobě příjem energie větší než výdej, nabývat na objemu dokáže. Muselo by se ovšem jednat o váhový přírůstek v řádech několika kilogramů.
Liposukci je možné opakovat i v místě, kde byla už jednou provedena. Výsledek však není tak přesvědčivý. Problém je v tom, že podkoží je zde redukováno, tkáně jsou projizvené a množství odsátých tukových buněk bude zákonitě menší. Vždy totiž musí zůstat jistá souvislá vrstva tuku i v místech, kde byla liposukce správně provedena. Pokud by tomu tak nebylo, vznikají lokální komplikace. Proto je u tzv. velkých liposukcí v rozsahu břicho, boky, stehna a záda vhodné zákrok rozdělit do dvou etap, a minimalizovat tak poměrně velkou zátěž pacienta.
Před zákrokem není potřeba žádná speciální příprava. Snad s výjimkou oné větší nadváhy, kdy se pacient musí dostat redukcí váhy na optimální hmotnost.
Samotný zákrok probíhá na operačním sále či na sále zákrokovém v případě ambulantního provedení. Používá-li se liposukce tumescentní, což je nejčastější technika, napouští se nejprve tenkou kanylou speciální roztok do podkoží, ten uvolňuje tukové buňky a tuk se pak odsává pomocí kanyly, která je napojena na tlakovou vývěvu. Během jednoho zákroku , který trvá v závislosti na rozsahu odsávané oblasti do dvou hodin, se může odsát i několik litrů tuku.
Hospitalizace při výkonech v místním znecitlivění nutná není, při výkonech v analgosedaci se doporučuje a po „velké“ liposukci prováděné v celkové narkóze je na místě až dvoudenní pobyt na klinice. Kontrola je nejčastěji po čtrnácti dnech po zákroku a následně po šesti týdnech, kdy již můžeme hodnotit efekt, který se ale ještě v průběhu další doby mění. Teprve po třech měsících je efekt trvalý.
V pooperačním období je potřeba nosit elastické stahovací prádlo. Dle rozsahu a operované partie se jedná o dobu dvou až čtyř týdnů. Následně se pak obléká při sportu a zvýšené námaze ideálně tři měsíce od zákroku. Jen při liposukci podbradku se na hlavu přikládá elastická maska, která se obvykle po dvou týdnech sundá definitivně.
S fyzickou zátěží je po liposukci potřeba začínat postupně a samozřejmě sledovat, co se v operované oblasti děje. Běžná zátěž, péče o domácnost, administrativní práce a podobné aktivity jsou možné za dva, tři dny od zákroku. Vše je ale velmi individuální, záleží na rozsahu provedené liposukce, lokalitě a také na životním stylu člověka. To, co je pro někoho běžná zátěž, pro druhého znamená extrémní sportovní výkon. Proto neexistuje žádná obecná kuchařka, jak se po zákroku chovat, a vše se řídí individuálními pocity a limity.
