Syndrom karpálního tunelu je poměrně častým onemocněním, které se projevuje bolestivostí zápěstí. Vzniká především v důsledku jednostranného zatěžování zápěstí ruky a tlakem na nervové zásobení ruky. Následkem těchto faktorů se zmnožuje vazivová tkáň v kostních kanálcích a dochází k útlaku nervu.
U syndromu karpálního tunelu bývá nejčastěji utlačován nerv vedoucí k prvním třem prstům a polovině čtvrtého prstu ruky. Tomu odpovídají i příznaky, které se projevují postižením právě těchto prstů. Ty obvykle brní nebo bolí. Typické jsou záchvaty bolesti nebo brnění během v noci. Oslabena bývá také jemná motorika, ochabují svaly dlaně v oblasti palce. Podíl na rozvoji onemocnění má krom vnějších příčin také genetika.
Diagnostika syndromu karpálního tunelu je poměrně snadná, pacient obvykle popisuje typické příznaky, avizuje také bolestivost, pokud lékař zatlačí nad zápěstím. V pokročilém stádiu není schopen vytvořit z prstů špetku. Aby lékař přesně určil pokročilost nálezu, provádí vyšetření pomocí elektromyografie, které odhalí schopnost nervu vést vzruch.
Terapie syndromu karpálního tunelu závisí na stupni postižení nervu. V případě mírného nálezu se podávají léky proti otoku a provádí se dlahování. Cílem této terapie je snížit tlak v karpálním tunelu. Často bývá nemocnému doporučena změna zaměstnání, kde bývá ruka nevhodně zatěžována, na prevenci je třeba také dbát při práci s počítačovou myší.
V případě těžkého postižení nervu je nutno problém řešit chirurgicky. Lékař obvykle v místní anestezii provede odstranění zbytnělé tkáně a uvolní nerv. Ruka je obvykle fixována ve správné poloze, bolestivost se mírní analgetiky a zahajuje se včasná rehabilitace. V případě neřešení problému může dojít k nevratnému poškození nervu a tím postižení ruky.
